Namespaces (jmenné prostory)

můžu je vnořovat – je to syntaktická zkratka
tečka je v dotnetu validní součást identifikátoru
- překladač vidí jenom názvy typů jako celek (i s tečkami)
v názvu jmenného prostoru může být tečka
- takže namespace A.C je stejný jako namespace C uvnitř namespace A
jmenné prostory jsou z pohledu CLR ploché – zanoření nemá žádný speciální význam
když použijeme using, tak se aktivují extension metody daného jmenného prostoru

Nested types (vnořené typy)

tato sekce je okopirovana z vitkolos.cz
CLR = common language runtime
CLI = common language infrastructure
z pohledu CLR jsou typy opravdu vnořené (na rozdíl od namespaces)
mějme namespace X, v něm typ A, uvnitř vnořený typ B
konvence CLI pro názvy vnořených typů (pro výpis)
- X.A+B
konvence C# pro názvy vnořených typů (pro použití v kódu)
- X.A.B
k čemu je to užitečné?
- v Javě je souvislost mezi instancemi A a B
  - uděláme instanci A
  - v kontextu A vyrobíme B
  - to B má zpětně referenci na instanci A
  - v C# tohle neplatí
- v C# můžu lépe upravovat viditelnost typů
  - normální typy můžou mít viditelnost internal, public nebo file
  - vnořené typy můžou být private, protected, public, internal, …
  - docela častá je viditelnost private – daný typ vidí jenom kód uvnitř A
  - kdyby A byl SortedDictionary implementovaný červeno-černým stromem, tak potřebuju nějaký typ, který bude reprezentovat vrchol toho stromu
    - je to implementační detail, takže je vhodné, aby typ Node byl vnořený – takže nehrozí, aby ho začal používat někdo jiný
když máme metodu v internal interface a nějaká třída ji implementuje jako interfacovou, tak se bez přístupu k interfacu ta metoda nedá zavolat
- metoda by taky mohla být interní a výsledek by byl stejný, ale to teď není důležité
- podobně můžeme mít v nějakém typu vnořený private interface a použít podobný efekt u vnořeného typu, který ten interface implementuje
vnořený typ má přístup k private věcem nadřazeného typu
vnořený typ může dědit od nadřazeného typu